HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Miniaturní bulík má svůj původ spjatý se standardním anglickým bulteriérem a vznikl v podstatě jenom jeho zmenšením, nikoliv křížením s jinými plemeny. Došlo k výběru menších anglických bulíků a ti položili základ miniaturního bulteriéra.

Bulteriér vznikl v 19. stoletím v Anglii, a to křížením staroaglického buldoka s bílým anglickým teriérem. Šlechtění se věnoval James Hinks, který také v roce 1850 vypracoval první standard bulíka. Zaměřoval se na selekci jedinců tak, aby dosáhl vejčitého tvaru hlavy, který je pro toto plemeno typický.

Na výstavě byl bulík k vidění v roce 1862, kokrétně v anglickém Birminghamu. K založení klubu pak došlo v roce 1887. Plemeno bylo vyšlechtěno pro lov krys a až na druhém místě byly v tehdejší době oblíbené psí zápasy.

Miniaturní bulteriér ztratil před první světovou válkou na oblibě a dokonce v roce 1918 došlo k jeho vyřazení z registru Kennel Clubu. K obnově plemene došlo o 20 let později a zasloužil se o to plukovník Richard Glyn a další chovatelé, ti společně založil klub pro chov miniaturního bulteriéra a díky nim přetrvalo toto plemeno dodnes. 

POHYB

Přestože je bulík malý, není to klasický gaučák, potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání, aby se nenudil. Hodí se pro turistiku a dlouhé procházky se svým pánem doslova miluje. Je to ideální společník do aktivní rodiny - děti má rád a rozumí si s nimi, ale při vzájemném soužití je hlídejte a hlavně nedovolte, aby se psem dítě špatně zacházelo.

Vyzkoušet můžete některý z kynologických sportů, a pokud si nevíte rady, zajděte na nejbližší cvičák a uvidíte, že vám tam poradí. Třeba společně složíte i nějakou zkoušku z poslušnosti. Věnovat se můžete i loveckému výcviku, nebo klasické sportovní kynologii (např. agility). Existují bulíci, kteří mají složenou canisterapeutickou zkoušku, a společně se svými páníčky pomáhají nemocným nebo starým lidem.

POVAHA

Miniaturní bulík je velmi kontaktní a má moc rád společnost lidí, někdy dokáže být až vtíravý. Se svým pánem má velmi pevné pouto, celou svou rodinu miluje a s dětmi vychází dobře, pokud je k tomu od štěněte veden. Je to skvělý hlídač, nemusíte ho k tomu nijak cvičit, pud má v sobě zakořeněn a svou rodinu bude vždy chránit.

Bulík nemá problém vycházet s cizími lidmi, pokud se nejedná o zloděje, tak se chová mile. Vychází i s ostatními mazlíčky, zde opět platí, že čím dříve si na ně zvykne, tím lépe. Horší je to s jinými psy, protože toto plemeno je poněkud dominantní a mohlo by vyvolávat šarvátky.

Výchova i výcvik musí být důsledné, proto potřebuje páníčka, který ví, co dělá a bude ho vychovávat pevnou rukou, ale v žádném případě ne s použitím násilí! Pokud je páníček nervák a bude se k bulíkovi chovat impulzivně, tak to poznamená jeho psychiku a může se z něho stát agresivní pes. Velmi důležitá je socializace v útlém věku, dbejte na to, aby se vaše štěně setkalo s co nejvíce množnými podněty.